O jedné malé klavírní soutěži, která málem nebyla…

Jedním z důležitých výstupů při vzdělávání dětí v Základní umělecké škole je schopnost žáků veřejně vystoupit a prezentovat svou práci. Od prvních uměleckých krůčků se vystoupení dětí kultivuje, žáci překonávají nervozitu, učí se přednést, zahrát či zazpívat připravený repertoár v co nejlepší formě, zkrátka nejlépe tak, jak v danou chvíli dovedou.

Po výpadku možností veřejných vystoupení v loňském roce jsme na vlastní kůži pocítili, jak nám tyto příležitosti chybí, jak rychle žáčci znejistí, nebo v horším případě tuto dovednost nejenže neprohlubují, ale ani nezískají. Proto jsme se letos snažili vytvořit více příležitostí, kde se mohou naši studenti veřejně prezentovat.

Klavírní oddělení naší školy bylo v této rovině aktivní, organizovalo pro děti nově klavírní semináře – jakési dílničky, kde mohou děti vystoupit a zároveň si odpovídají na otázky: Co se mi povedlo? Co méně? Jak jsem se cítil a proč? Co bych mohl příště vylepšit? S čím jsem spokojen? Dále děti vystoupily v rámci třídních koncertů a samozřejmě také na větších akcích školou pořádaných.

Jednou z velkých příležitostí pak měl být připravovaný 2. ročník Klavírní soutěže, která loni proběhla online – tedy formou zaslaných nahrávek. Letos skutečně se vším všudy a hlavně „naživo“, tedy koncertní formou.

Úmysl to byl jistě chvályhodný, jen s drobným problémem, že těsně před avizovaným termínem soutěže se opět roztočila ruleta karantén, v horším případě i nemocí a celá akce byla najednou ohrožena. Tím víc, že se rázem v karanténě ocitly i dvě z pěti porotkyň – klavírních pedagožek. Máme tedy vše zrušit? Či opět přejít na online verzi? Nebo čekat zda-li a kdy se situace zlepší? Nakonec chuť zužitkovat vynaloženou snahu ze strany dětí, pedagogů a rodičů vyhrála a v neděli 29. 1. soutěž proběhla. Omezili jsme vstup pouze pro účinkující (pro které ovšem vyslechnutí si všech spolu soutěžících bylo velmi přínosné)a také jsme se smířili s tím, že řada dětí nebude moci přijít. Dvě kolegyně poslouchaly a spolurozhodovaly o výsledcích přes počítač.

Děti nám připravily krásný zážitek. Všichni hravě splnili podmínku hry dvou rozdílných skladeb zpaměti. A skladby hrály se zaujetím, s přednesem a v co nejlepší formě, jak jen bylo pro ně v danou chvíli možné.

V nejmladších kategoriích nešlo než udělit samá první místa. Ve starších již samozřejmě bylo potřeba malinko rozlišit náročnost zvolených skladeb a jejich provedení, ale žádný žáček neodešel bez ceny. Slyšely jsme 22 krásných výkonů. Je nám samozřejmě velmi líto, že dalších téměř deset dětí, které byly připraveny a soutěžit chtěly, nakonec se zúčastnit nemohly. Doufejme, že přijdou příště. Protože příležitost pro ně zcela jistě opět připravíme.

V porotě zasedly klavíristky ZUŠ Řevnice: Zdeňka Hančová, Rie Lacinová, Pavla Nováková, Marija Rajičová a Marcela Škabroudová

A statečnými pianisty byli: Magdalena Červená, Clara Daquila, Vojtěch Hertl, Amálie Králová, Žofie Hrubá, Anna Loulová, Barbora Pavlišová, Julie Trčková, Anežka Frýdlová, Klára Hančová, Šimon Havlín, Tamara Hobotová, Hugo Hrubý, Adéla Krčmářová, Karolína Štefanová, Antonín Fürbach, Matyáš Doubek, Magdalena Nývltová, Jan Vitoušek, Anežka Hertlová, Žofie Stará a Kateřina Krutilová.

IMG_2496 IMG_2497 IMG_2498 IMG_2499